HODNOCENÍ RIZIKA NÁSILÍ (RISK ASSESSMENT) – KOMPLEXNÍ
Vyšetření stanovuje celkovou úroveň rizikovosti pacienta z hlediska spáchání násilného jednání podloženého přítomností duševního onemocnění či poruchy, identifikuje rizikové a protektivní faktory. Výstupy hodnocení mohou sloužit k zacílení terapie na rizika u daného pacienta a také k monitorování průběhu léčby. Vyšetření je prováděno jako vstupní/výstupní vyšetření při přijetí do ochranného léčení/při propouštění/přeměně z ochranného léčení a v jeho průběhu k sledování vývoje rizik v návaznosti na poskytovanou léčbu. Dalším použitím je komplexní zhodnocení rizikovosti u pacientů, kteří doposud nemají nařízené ochranné léčení k plánování terapeutických intervencí zaměřených na intervenci rizika násilí. Výkon se skládá z hodnocení kombinací nástrojů hodnotících riziko (HCR-20, SVR-20) a nástroje hodnotící protektivní faktory (SAPROF). Lze vykázat společně s klinickým vyšetřením psychiatrem (výkony č. 35021 nebo 35022) nebo sexuologem (výkony č. 38021 nebo 38022). Vyšetření navazuje u vybraných pacientů s rizikem násilného chování na klinické vyšetření. Lze vykázat s výkonem č. 35117.
+52 bodůoproti 2025
Vývoj v čase
- Nositelé výkonu
- Kategorie úhrady
- Kategorie: P – hrazen plně
- Doba výkonu
- 120 min
- Čas nositele VZP
- 120
- Typ formuláře
- Ambulantní
- Frekvenční omezení
- 1/1 den, 1/1 půlrok, 2/1 rok
- Omezení místem
- S – pouze na specializovaném pracovišti
Dodatečná omezení
Podmínky vykázání
CDZ-OL, specifikace ve Věstníků MZ 15-2022
Poznámka
Výkon slouží pro vykázání zdravotních činností při hodnocení rizika násilí, činnosti, které nejsou zdravotní péčí, nejsou do výkonu započteny.
Průběh výkonu
Zahájení
Přijetím zadání zhodnocení rizikovosti u daného pacienta, navázáním kontaktu s pacientem.
Průběh
1. Sběr informací týkajících se rizikových faktorů (znaleckých posudků, soudních spisů, rozhodnutí soudu, jiný dostupný obsah spisu, dokumentace policie). Dále prostudování historie násilného jednání dostupné ve zdravotnické dokumentaci a cílený a strukturovaný hloubkový rozhovor s pacientem nad rámec běžného cílenho klinického vyšetření, které tomuto vyšetření zpravidla předchází či jej bezprostředně následuje. Jako příklady neodebíraných údajů v rámci běžného cíleného klinického vyšetření lze uvést: hloubkový sběr údajů o minulém násilném jednání, násilné postoje, bezpečná vazba v dětství, empatie, sebekontrola, životní cíle. Další zdroj informací představují další osoby, např. rodinní příslušníci. 2. Dále určení přítomnosti (skórování) u každého rizikového faktoru dle manuálu k danému nástroji hodnocení rizikovosti (HCR-20, SVR-20, SAVRY či jiného obdobného nástroje, který je dostupný v ČR). U historických faktorů jde o zhodnocení výskytu v celé osobní historii, u klinických faktorů se hodnotí jejich výskyt šest měsíců zpět, jde o skórování 20 položek nástroje hodnocení rizika. Určení přítomnosti protektivních faktorů dle manuálu nástroje (SAPROF nebo SAVRY), jde o skórování 17 položek nástroje SAPROF nebo 6 položek nástroje SAVRY. 3. Určení relevance u každého rizikového faktoru v daném případě a v širším kontextu a účelu hodnocení dle manuálu k danému nástroji. Tedy zhodnocení, zda se daný faktor promítá do současné klinické situace, je vhodné jej terapeuticky intervenovat. 4. Proces kombinování rizikových faktorů, jejich relevance a formulace scénářů dalšího vývoje zdravotního stavu pacienta. Tyto scénáře vycházejí z klinické expertízy hodnotitele a v daném kontextu jsou formulovány scénáře dalšího vývoje klinického případu. Základním scénáře je scénář zlepšení, tedy jakým způsobem je vhodné vést terapii cílenou na přítomná rizika tak, aby nedošlo k výskytu dalšího násilného jednání či aby se jeho manifestaci předešlo, jaké protektivní faktory výskytu násilí je nutné posílit k dosažení stejného cíle. Je také zvažováno, kdy a zda je vhodné zasáhnou tak, aby nedošlo k zásadní destabilitaci stavu nemocného (scénář zvratu), či jakou úroveň intenzity léčby a v jakém kontextu volit, aby nedošlo k zásadní destabilizaci stavu s potenciálně závažnými důsledky (scénář eskalační). 5. Použití těchto scénářů jako vodítek při volbě strategie léčby, taktiky a plánování léčby - především zda je nadále potřebné ochranné léčení v ústavní formě, či ochranné léčení ambulantní prováděné v CDZ či v návaznosti na nízkou míru rizika je možný přechod do psychiatrické ambulance, či je možné ochranné léčení ukončit. V případě vysoké míry rizika a nemožnosti dosáhnou změny léčbou je na druhé straně na základě zhodnocení iniciováno ukončení léčby v zdravotnickém zařízení a jeho umístění do zařízení zabezpečovací detence (jde o pacienty napříč dg. spektrem, kteří odmítají léčbu, dále pak například o pacienty s Disociální poruchou osobnosti F 60.2).
Ukončení
Zápisem do dokumentace v rozsahu stanoveném pro každý jednotlivý nástroj (HCR-20V3, SVR v2, SAVRY a SAPROF) z pohledu skórování položek, zápis výskytu a relevance rizikových a protektivních faktorů, formulace scénářů, zápis terapeutického plánu