TRIPLEXNÍ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ ŽILNÍHO SYSTÉMU Á 10 MINUT

Průběh výkonu

1. 1

   Zahájení

   Odebrání základní anamnézy týkající se vyšetřované oblasti, poučením pacienta, uložením na vyšetřovací lůžko, svlečením v rozsahu vyšetřované oblasti, nastavením adekvátních parametrů vyšetřovacího přístroje.

2. 2

   Průběh

   Vyšetření povrchového žilního systému končetin: Vyšetření je vždy prováděno nejméně v rozsahu od safenofemorální junkce do periferie bérce, s podrobným vyšetřením kompresibility, rozsahu a směru refluxů jak v povodí vena saphena magna, tak v povodí vena saphena parva, včetně jejich běžných nebo častých anomálních přítoků. Nezbytné je zhodnocení suficience perforátorů jak stehenní, tak bércové oblasti. Během vyšetření je nutno měnit polohu pacienta. Při vyšetření povrchového žilního systému horních končetin jsou vždy vyšetřovány obě končetiny nejméně v rozsahu vena cephalica a vena basilica v rozsahu celé končetiny, včetně hlavních a případných anomálních přítoků. Poloha vyšetřovací sondy je na horních i dolních končetinách jak podélná, tak příčná, podle aktuálně hodnoceného parametru. Kompresní vyšetření je použito k vyloučení floridní obstrukce povrchních žil či ke zjištění chronických postflebitických změn. Použití augmentačních manévrů je pro diagnostiku refluxu nezbytné. Stupeň refluxu lze hodnotit jak PW modem s měřením času refluxu pro určení intenzity refluxu, tak barevným či power modem k určení rozsahu refluxu. Vyšetření hlubokého žilního systému končetin: Vyšetření hlubokých žil dolních končetin je vždy prováděno, nejméně v rozsahu od vena femoralis communis po vena fibularis a vena tibialis posterior. Vena iliaca externa, vena tibialis anterior a svalové žilní spojky mohou být taktéž detekovány. Při vyšetření horních končetin jsou vždy vyšetřovány obě končetiny nejméně v rozsahu od v. subclavia (tato může být detekována i jen v podélné projekci), přes v. axillaris a hlavní hluboké žilní kmeny horních končetin, včetně vena radialis a vena ulnaris. Samotné vyšetření konkrétní žíly probíhá sonografickou sondou převážně v příčné pozici vůči jejímu průběhu, se zachycením průměru a lumen žíly jednak v klidu, jednak při kompresi. Pokud je dosaženo plné komprese lumen žíly, je v dané lokalitě floridní žilní trombóza málo pravděpodobná. Omezená komprese může znamenat jak akutní žilní trombózu, tak posttrombotické změny. Odlišení těchto stavů je zčásti možné podle charakteru obliterujících hmot a jejich echogenity, případně opakovanými kontrolami sonografického nálezu v čase. Případné použití augmentačních manévrů kompresí nad a pod sledovaným místem s použitím barevného modu či PW modu může zpřesnit diagnostiku. Během vyšetření je nutno měnit polohu pacienta. Při vyšetření hlubokých žil dolních končetin ze základní vleže na zádech na polohu vleže na břiše a případně vsedě. Při vyšetření hlubokých žil horních končetin vleže nebo vsedě. Bez těchto polohových změn nelze validně vyšetřit všechny sledované hluboké žíly. Vyšetření dolní duté žíly: Vyšetřována je dolní dutá žíla v detekovatelném rozsahu dutiny břišní se zhodnocením diametru žíly, případného patologického obsahu a respirační variability toků. Cílem vyšetření je zejména odlišení případné trombózy či posttrombotických změn. Popis nálezu ve všech uvedených oblastech žilního systému obsahuje zevrubný přehled vyšetřených žil, včetně komentáře o zjištěné patologii. Získaná data jsou průběžně ukládána v podobě obrazové dokumentace elektronické či papírové.

3. 3

   Ukončení

   Zhodnocením nálezu, určením diagnózy, provedením zápisu do dokumentace pacienta a poučením pacienta.